Každoročně organizuje Festival Prague Pride, od loňského roku i všechny mezinárodní turnaje v hale na Roztylech a další desítky až stovky menších eventů jako jsou svatby nebo kulturní akce. Teď přidala Lenka Hronová novou výzvu – historicky první mistrovství Evropy v curlingu v Česku. Před pár týdny rozjela road show k propagaci ME a plánů na léto i září je hodně, a jaká bude její další výzva po ME v Ostravě?

Rozjela se roadshow k ME v Ostravě – kde všude už jste se představili?
Je to tak! Začali jsme na konci května na BeachPro v Ostravě, následoval Offseason v Praze, zpátky do Ostravy na Zlatou tretru a MS v hokejbalu. Teď nás čeká ještě ME v softballu přímo na Porubě, Ladná Čeladná, v srpnu vymýšlíme nějaká místa ještě přímo v Ostravě a začátek září pak ČEZ fest v Olomouci. Září a říjen už se ponesou v duchu akcí pro školy – ať už u nich nebo na hale, a taky akcí pro veřejnost přímo na hale – zkoušky, turnaje, atd. V rámci stánku máme street curling, omalovánky, soutěže o zmrzlinu, lístky na ME nebo hodinu curlingu na ledě. Curlingový kvíz už vyplnilo přes 400 lidí, kterým teď můžeme posílat novinky ze světa curlingu, což mi přijde jako super začátek budování fanouškovské základny.

Kolik lístků se už prodalo?
Je něco kolem 400 prodaných lístků – permanentky a jednodenní lístky dohromady. Samozřejmě je ještě před létem a ta hlavní kampaň teprve přijde. I tak mi to ale připadá jako hezké číslo, ale nechci se tím nechat uchlácholit. Cílem je halu samozřejmě co nejvíc zaplnit a nejen pro naše týmy, ale i zahraniční vytvořit skvělou atmosféru. Nejvíce lístků je prodáno na středu, kdy je státní svátek, a víkend. Ráda bych ale podpořila lidi, ať si kupují lístky i na zbylé dny – přeci jen jsou podzimní prázdniny a kde jinde je letos strávit než s námi a curlingem v Ostravě!

Jak složitá je organizace takového eventu? Co se všechno musí připravit před samotným začátkem?
S každým eventem člověk objevuje nové výzvy a každý event bych řekla, že je složitý něčím jiným. Jsem moc ráda, že jsem si v minulé sezóně mohla odorganizovat EJCT a WCT turnaje a s leckterými specifiky curlingových turnajů jsem se tak mohla seznámit. ME je samozřejmě ale pak už vyšší třída – máte sadu podmínek od WCF, které je třeba dodržet, sadu podmínek kolem dotací, které je třeba hlídat, a zároveň stále kontrolovat, že jste v mezích daného rozpočtu. Na druhou stranu do pořádání ME jsem vstoupila s týmem lidí, kteří jsou buď lokálně znalí z pořádání jiných turnajů v Ostravě, nebo s lidmi, se kterými už jsem spolupracovala dříve a víme, co od sebe čekat. Zároveň i Jirka Snítil jako naše spojka z WCF je naprosto skvělým parťákem, a tak se celé ME stává výzvou, kterou mě baví postupně plnit, a doufám, že se vám všem bude s náma na hale líbit.

Kolik takových eventů ročně připravuješ a co tě na tom baví?
Tak to už mám v plánu spočítat několik let, můj odhad je, že kolem dvou set, pokud počítám i ty nejmenší. Největší akce, na které se podílím, je festival Prague Pride, na kterém organizuju průvod s 40 000 lidmi jako účastníky. Mám na to tým cca 12 lidí a 150 dobrovolníků přímo na místě. ME je co se týče lidského pokrytí podobná akce, ale s menší účastí lidí z venku, zato s mnohem větším rozpočtem. V tom pak vidím u sebe tu největší výhodu takového eventového chameleona – kolem akcí se pohybuju bezmála 12 let a stále během roku dělám akce pro třeba 30 lidí na jeden večer, např. promítání v komunitním centru, svatby a kulturní akce se pohybují od 100 do 300 lidí, konference kolem 300—500, charitativní běhy jsou kolem 1000, a pak tu máme právě to ME a festival. Baví mě na tom, že cesta ke každé akci je jiná a nikdy člověk nemůže říct, že umí všechno. Pořád je co se učit a kam eventy posouvat. A nakonec vidět lidi na akci happy je tou největší odměnou.

V Česku je to vůbec první ME v curlingu, a vůbec první větší šampionát, těšíš se, až to diváci uvidí?
Jasně! Každému v týmu říkám, že chci, aby diváctvo mělo při vstupu do haly pocit, jako když otevírají nově koupenou voňavku nebo telefon – jsou často balené tak, že už ten první dojem má být opravdu zážitek. A to bych ráda lidem dopřála. Nejen divákům, ale i stuffu z WCF, dobrovolnictvu a týmům. Byla bych ráda, kdyby lidé odcházeli s pocitem, že na ten curling se musí minimálně ještě jednou někam dojít osobně podívat. Nejen v TV.

A co dál? Pořádáš mezinárodní turnaje v Praze, teď bude ME, logicky se nabízí jako další MS 😉
Já se nějak nechávám životem překvapovat, co pro mě má nachystané. Kdyby mi někdo před 15 lety řekl, že budu organizovat první ME v curlingu v Česku, tak na něj budu nechápavě koukat a ptát se, kde na to přišel. Bez debat je to v tuhle chvíli splněný sen. Před rokem byl splněný sen obrovský posun kulturního festivalu, který jsem založila v Mladé Boleslavi. Splněným snem je každý rok finále turnaje CJCT pro začínající curlingové týmy, který jsme před pár lety vymysleli s kluby ve Füssenu a Oberstdorfu, a stále se koná. Vidět týmy, které CJCT hrály, a teď mi přijedou jako týmy na ME, bude neskutečný zážitek. Abych ale odpověděla na otázku, tak po MS je ještě olympiáda, a to je taky moc pěkná výzva!