Pár dnů po třetím curlingovém eventu letošní sezony cítí hlavně úlevu, únavu – a radost. „Když vidím na akci lidi, co jsou happy, tak je to pro mě obrovský dík nazpátek,“ říká Lenka Hronová, která stojí za organizací turnajů ze série světové curlingové tour – EJCT, CJCT a WCT v Praze. Co ji ještě tuto sezonu čeká a na čem pracuje mimo curling? Odpovídala v rozhovoru.
Máš za sebou tuto sezonu už tři akce, jaké máš pocity den po skončení té třetí?
Teď, den po třetím eventu, je to hlavně úleva. A únava. A radost – když vidím na akci lidi, co jsou happy, tak je to pro mě obrovský dík nazpátek.
Je něco, co tě překvapilo na organizaci curlingových eventů?
Pokaždé, když člověk dělá nový typ eventu se specifickou cílovou skupinou a v novém prostředí, je to alespoň trochu napínavé, jestli si všechno hezky sedne a dobře to dopadne. Myslím, že se to povedlo. Týmy byly spokojené a my si pokaždé najdeme něco, co je třeba zlepšit.
Překvapil mě v dobrém zájem o EJCT (juniorský turnaj Evropské juniorské tour) i mužské WCT – oba turnaje byly tak naplněné, že se museli zájemci odmítat. Věřím, že příští rok pojedeme všechny akce v plném obsazení.
Ty a EJCT, to má už dlouhou historii, že?
Ano. Byla jsem u úplných začátků EJCT, kdy přípravy vedla Karolína. Později akci převzala Norika a já ještě pár ročníků fotila, než jsem byla letos požádána, abych si ji vzala pod sebe.
Před čtyřmi lety jsem se ale spojila s kluby z Německa, Polska a Rakouska a v mezičase vznikla CJCT – série turnajů pro začínající hráče, která stále pokračuje a roste.
Moje úplně první curlingová akce ale byla už EJCC 2012 (European Junior Curling Challenge), kde jsem pomáhala, a právě tam jsem zjistila, že mě tahle oblast hrozně baví.
Kolik akcí už máš vlastně za sebou?
V posledních třech letech se produkcí eventů živím na full time. Když započítám i menší akce, jsou to stovky za rok, u kterých funguji alespoň v podpůrné roli.
Začalo to už během vysoké školy, kdy jsme ve studentském spolku na Jaderce organizovali různé akce – od deskovek přes fakultní ples až po větší studentské události. Nakonec mě tahle radost přemostila z vědy k lidským právům, k založení slam poetry festivalu v Mladé Boleslavi, k přípravám TEDx konferencí a dalším projektům.
Největší akce, kterou jsem zatím dělala, byla letošní Prague Pride Parade – pro 45 tisíc lidí.
Čím se curlingové akce liší od ostatních?
Každá akce je jiná, a to je na tom to skvělé. I u akce, která může vypadat „jednoduše“, si můžete vyhrát a posunout ji dál.
U curlingových turnajů je specifické, že i když se může zdát, že se dají „za měsíc domluvit“, ve skutečnosti je potřeba plánovat hodně dopředu – týmy si musí bookovat hotely a letenky. Nejvíc práce se odvádí už v srpnu, pak je klidnější období, a těsně před turnajem to zase vygraduje.
Pro mě je krásné i to, že se kolem curlingu pohybuju od osmi let. Spoustu lidí, kteří na turnaje jezdí, znám už dlouho, a mít možnost pro ně akci uspořádat a zase se potkat, je prostě radost.
Dá se říct, že tě to pořádání pořád baví?
Naprostá pravda. Dělat akce pro lidi, které znám, a vidět, že jsou happy, je prostě super. To mě k pořádání akcí přivedlo – a myslím, že mě to u toho udrží asi navždy.
Co tě čeká dál?
V rámci sezony nás ještě čeká CJCT a následně WCT mixed doubles.
Zároveň se ale moc těším, že si po tom koukání na zápasy zase sama zahraju se svým týmem! 😃
A pak už jen doufám, že budu mít možnost pořádat WCT eventy i za rok.
