Porušil Marc Kennedy pravidla? Jsou pravidla v tomto případě opravdu jasná? Reagovali rozhodčí adekvátně? Co by se mělo změnit, abychom takto dramatickým situacím předcházeli? Zeptali jsme se zástupců komise rozhodčích, Tomáše Horáka a Rastislava Michalky.
Za nás oba je tohle nepříjemná situace hlavně proto, že se odehrála na nejvyšší možné úrovni – na olympiádě – a v přímém přenosu. Curling stojí na sebekontrole a důvěře, ale právě proto musí být zároveň jasně nastavené mantinely zásahu rozhodčích.
V daném zápase podle nás došlo k porušení několika pravidel. Konkrétně R9a-i (dotyk kamene v zakázané zóně mezi tee-line na odhodové straně a hogline na cílové straně), dále R5(d) – kámen musí být odhozen za použití držadla kamene. Nešlo o „dvojdotek“ ve smyslu přehmatávání handlu, ale o jiný typ porušení. Zároveň jsme přesvědčeni, že jednání v závěru naplnilo i rovinu R19 (nevhodné/hrubé chování) a bylo v rozporu s Duchem curlingu, tedy s povinností důstojného vystupování.
Rozhodčí mají podle pravidla C10 jasnou pravomoc zasáhnout kdykoliv v průběhu hry, nejen na výzvu soupeře – a to jak ve věci pozic kamenů a dodržování pravidel, tak i v otázce chování hráčů. Hlavní rozhodčí může dokonce hráče ze hry vyloučit. Podle nás měl být zásah razantnější a včasnější, zejména ve vyhrocené situaci. Tady vnímáme určitou míru laxnosti. Neznalost pravidel navíc nikoho neomlouvá.
Současně je ale fér říct, že curling je stále sport založený na sebekontrole. Fyzicky není možné, aby někdo běhal podél každého kamene a kontroloval každý centimetr dráhy – obzvlášť na halách, kde to technicky ani nejde. I kdyby to šlo, logisticky by to byl téměř „maraton“ za jedno utkání.
Za nás je ale škoda, že na vrcholných akcích, kde jsou všechny dráhy kompletně snímané kamerami kvůli TV přenosům, se záznamy nedají využít jako podpůrný nástroj pro rozhodčí – zejména v situaci, kdy si hráč stojí za tím, že pravidlo neporušil. Technologie existují, jen je potřeba je nebát se použít. V tomhle je podle nás WCF místy zbytečně konzervativní.
Jak se tomu vyhnout?
1. Aktivnější role rozhodčích – možnost (a odvaha) zasáhnout okamžitě z vlastní iniciativy.
2. Jasná a jednotná interpretace pravidel napříč soutěžemi.
3. Otevřenější přístup k využití dostupných technologií.
4. Důraz na výchovu hráčů k respektu k pravidlům i k soupeři – Duch curlingu není jen fráze do brožury.
Shrnuto: systém není dokonalý a stoprocentní řešení asi neexistuje, protože curling zůstává sportem postaveným na férovosti samotných hráčů. Ale právě proto musí být rozhodčí oporou, ne jen pasivním pozorovatelem.
za komisi rozhodčích
Tomáš Horák & Rastislav Michalka
