Po úspěšné olympijské kvalifikaci s českou dvojicí Paulových pokračuje Jakub Bareš ve své trenérské cestě v zahraničí. Po třech letech strávených u polské reprezentace nyní kombinuje hned dvě nová angažmá – v Maďarsku se věnuje týmu Mixed Doubles Palancsa/Tatár, zároveň začal spolupracovat s Estonským curlingovým svazem. Jak se polský curling za poslední roky proměnil, co stojí za jeho rychlým rozvojem a jaké cíle si Jakub klade v Estonsku?
Tři roky v Polsku a historický úspěch
Jakube, po úspěšné olympijské cestě s českou dvojicí Paulových ses přesunul do Polska. Jak tam tvoje spolupráce fungovala a co stálo za vaším úspěchem?
V Polsku jsem od roku 2024 pracoval s mužským týmem. Od roku 2025 se pak přidaly kategorie Mixed Doubles, junioři v MD, vzdělávání nových trenérů a také spolupořádání srpnového kempu Mazury. Byla to pro mě obrovsky obohacující zkušenost.
Za naším úspěchem stála především neskutečná obětavost a postupné vytvoření fungujícího systému. Během tří let se nám s muži podařilo něco neuvěřitelného – z Mistrovství Evropy skupiny C jsme se probojovali až do elitní skupiny A, vybojovali jsme postup do olympijské kvalifikace a historicky poprvé dostali Polsko na mistrovství světa. Tam se nám navíc podařilo udržet i pro rok 2027.
Polský curling se rychle mění
Kdybys měl srovnat český a polský curling, jak na tom Polsko aktuálně je?
Polský curling za tu dobu prošel obrovskou proměnou. Komunita je tam neskutečně nadšená – curling se hraje přibližně na deseti místech a má kolem 400 hráčů.
Hlavním zázemím je specializovaná hala v Łódźi. Z našeho pětičlenného týmu tam ale pravidelně žijí a trénují jen dva hráči, zbytek musel na tréninky dojíždět tři až čtyři hodiny z Gdaňsku nebo Świdnice. Trénuje se ale i v improvizovaných podmínkách – jednu dráhu mají v Pawłowicích, které jsou zároveň hlavním střediskem juniorského curlingu. Polské juniorky se mimochodem také probojovaly do elitní skupiny MSJ. Další jedna a půl dráhy je v garáži v Krakově a 0,75 dráhy funguje ve Świdnici.
Polsko dlouho trpělo akutním nedostatkem financí a reprezentanti si prakticky všechno platili z vlastní kapsy. Letos na jaře ale přišel průlomový posun – polský svaz byl oficiálně uznán Ministerstvem sportu, čímž získal státní financování.
Skvělým ukazatelem rozvoje je také srpnový kemp Mazury, který pomáhám spolupořádat. Jen letos se ho zúčastnilo 141 hráčů z osmi různých zemí.
Nová výzva: Maďarsko a Estonsko
Kam se přesouváš teď? Proslýchalo se Estonsko – jde o klubovou, nebo národní úroveň? A jaké máš cíle?
Aktuálně kombinuji dvě zahraniční angažmá. V kategorii mixed doubles jsem se přesunul do Maďarska, kde pracuji s týmem Palancsa/Tatár s cílem uspět na Mistrovství světa 2027.
Zároveň jsem zahájil spolupráci s Estonským curlingovým svazem na národní úrovni. Mým primárním úkolem je teď připravit nový ženský tým na Mistrovství Evropy v Ostravě a na listopadovou světovou kvalifikaci ve Švédsku.
Hlavním cílem u ženské reprezentace je přebudovat mladý, převážně juniorský tým do vyšší seniorské kategorie a krok za krokem ho dostat až na olympijské hry. V dalších letech bude podobný plán pravděpodobně pokračovat i u kategorií mixed doubles a vozíčkářů.
